Už se to blíží! K 1. říjnu 2023 bude vyhlášena soutěž, jejíž uzávěrka je naplánovaná na 30. dubna 2024. Kdo se chce do nultého ročníku soutěžního festivalu amatérského filmu (BAF) přihlásit, má dostatek času natočit něco, čím by zabodoval. Kdo si zatím dává načas, může se třeba přihlásit do některého z workshopů, v nichž ho
do filmařiny zasvětí dokumentarista Jan Spisar. To je ten, co natáčí na Dakaru, abyste věděli.
Honzo, jak jste se k festivalu Bílovecký amatérský film vlastně dostal?
Všechno je dílem náhody a mojí sestry, která bydlí v Bílovci a patří k organizačnímu týmu BAF. Stačila jedna schůzka a byla ruka v rukávu. Mám filmové festivaly strašně rád, v případě toho bíloveckého se mi navíc líbí jeho spojení s edukací i to, že se do něj mohou zapojit všechny věkové kategorie tvůrců. Amatérských filmových festivalů je málo, ještě
méně těch, které mají rozpětí od žáků základní školy po dospělé. I žánrově je BAF velice obšírný, můžete se přihlásit s dokumentem, videoklipem nebo s uměleckým zpracováním čehokoliv. To je super! Zamlouvá se mi i to, že festival, který má už teď úžasný regionální přesah, dává tvůrcům možnost vidět své dílo na pořádném plátně. Dneska jsme zvyklí konzumovat audiovizuální výstupy na mobilech, tabletech, noteboocích, ale málokdo už chodí do kina. Jenže vidět svůj film na velkém plátně, to je věc! I to může být moment, který pomůže vrátit lidi do kin i stát u zrodu nové filmařské hvězdy. Třeba právě díky tomuhle festivalu budeme mít nového Miloše Formana z Bílovce…
Vy se začínajícím filmařům budete věnovat na workshopech, kde využijete nejen zkušenosti filmaře, ale i pedagoga, který učí na Střední škole uměleckých řemesel v Ostravě.
Ano, v oboru multimediální tvorba učím své budoucí kolegy. Jsou sice jen o deset dvanáct let mladší než já, ale uvažují už úplně jinak, vidí svět zcela odlišným pohledem, jinak se orientují v digitálním prostředí, jsou ovlivněni jinými trendy. Takže i já se učím od nich.
Workshopy na Bíloveckém amatérském filmu budou kromě jiného příležitostí i pro ty, kteří se zatím neodváží dát svůj materiál do soutěže, ale chtěli by si vše kolem tvorby nejprve oťukat. Pro někoho to může být úplně první zkušenost s audiovizí. Skvělé je, že pokud dnes někdo chce točit, nemusí nijak moc investovat, stačí mobil. Takže tohle
je výzva pro všechny. Přihlaste se, nebojte se, prostě točte! Ať jste dítě, nebo dospělý, na našich workshopech se dozvíte, jak k audiovizuální tvorbě přistupovat. Berte to tak, že ani dort neupečete bez receptu, byť máte všechny potřebné ingredience.
Myslím, že účastníky workshopu budou zajímat i vaše zkušenosti z Dakaru. Jak k tomu došlo?
Opět náhodou. K Dakaru jsem přišel jako v životě snad ke všemu, jako slepý k houslím. S kolegy ze Slezské univerzity jsme dělali přímé přenosy pro Janáčkovu filharmonii a zrovna tu fotil známý fotograf Martin Straka… No a ten mi jednoho deštivého říjnového rána roku 2021 zavolal, že šéf Fesh Fesh Teamu Tomáš Vrátný hledá kameramana. A prý co dělám v lednu? To byl splněný klučičí sen! Jedinou podmínkou bylo jet s českým týmem Rally Dakar do Maroka, abychom se oťukali a ověřili si, zda jsme schopni spolu fungovat. Jsme.
Takže mám za sebou už druhý Dakar, kde s fotografy Petrem Luskem a Martinem Strakou tvořím mediální tým. Mým úkolem jsou zpravodajské reportáže
pro média a sociální sítě. Točím, stříhám, odesílám, režíruju, vymýšlím, zvučím, dokumentuju celý ten kolos a dělám i komerčnější záběry. Teď v srpnu jsme s Martinem Strakou pokřtili už druhou knihu o Dakaru a můj film o něm. Dakar 2024 se blíží, teprve uvidíme, co přinese…
Lenka Gulašiová
Foto: archiv Jana Spisara
(převzato z Bíloveckého zpravodaje 9/2023)
)